Thursday, December 2, 2010

Luxus v genech


Můj muž má náročné choutky. Podezírám ho, že se s tím už narodil. Má zvláštní schopnost: mezi jakýmkoli zbožím stejného druhu vždy neomylně vyčuchá to nejdražší, k tomu zamíří, do toho se zamiluje a to vyžaduje. Na všechno ostatní (rozuměj levnější) hledí s podezřením a despektem. A to prosím aniž by ty cenovky viděl.

Takže když jsme vybírali podlahu a bloudili mezi položenými vzorky, začal si okamžitě zálibně podupávat po bambusových parketách - pochopitelně byly třikrát dražší než druhé nejdražší dřevo v prodejně. Přesvědčit ho, že kanadský javor (mimochodem to druhé nejdražší) bude také dobrý, byl bolestný proces. Když si jde kupovat oblečení, můžete si být jisti, že i kdyby v nákupním centru zaslepili všechny nápisy nad obchody, on neochvějně zamíří do toho nejluxusnějšího a nejdražšího. Když si kupuje fotoaparát, zvolí si obskurní značku, se kterou fotí pár nadšenců, zato je drahá jak pes.

Manželova láska k luxusním produktům je mi vlastně sympatická. Nemá rád věci prvoplánově drahé, okázalé a nablýskané - miluje předměty starosvětsky propracované, s láskou, nejlépe ručně vyráběné, věci z měkké kůže, jemného skla, ručně tkaných látek a vzácných kovů, na kterých jejich drahotu vlastně poznáte až na druhý pohled. S tím vším bych se beze zbytku ztotožnila - kdyby mi výběr každého dárku pro něj nenaboural rozpočet na rok dopředu.

Ale už jsem si zvykla. Pochopila jsem, že to má v genech a nic s tím nenadělám. Letos před Vánoci mi na dotaz, cože by si přál, poslal odkaz na nějakou soupravu na broušení nožů - popisky jsem ani nečetla, ale nepochybuji, že je to vyráběné ručně starými mistry v Japonsku a původně se to používalo na broušení samurajských mečů či něco takového. Nemrkla jsem ani brvou a proklikala se nákupním košíkem až k částce tomuto popisu dokonale odpovídající. Ještě že si na dárky pro něj vždycky šetřím celý rok. On mi za to stojí.

4 comments:

  1. :) moc hezky píšeš, jsem ráda, že jsi nepřestala.

    ReplyDelete
  2. chuda tak to mas teda dost tazke:)ale snad mate aspon vzdy to najkvalitnejsie:)

    ReplyDelete
  3. Má nejdražší choť zapomněla zmínit, že mé náročné choutky se neomezují pouze na luxusní zboží, nýbrž i na další předměty denní spotřeby, jako jsou potraviny, ošacení nebo ženy. Proto jsem si před lety vybral právě ji, neboť jsem svým ostřížím náročnochoutkovým zrakem neomylně poznal, že ona je ten nejpřepychovější a nejvybranější artikl, jaký je k mání.

    Mimochodem, když už je řeč o mně, stává se mi občas, že někteří lidí při výčtu mých dobrých vlastností (a není jich málo) opomenou tu nejdůležitější - mou neobyčejnou skromnost a pokoru. Myslím, že by bylo škoda, kdyby se na tuto moji význačnou osobnostní charakteristiku mělo zapomínat, a tak bych na tomto místě chtěl toto příležitostné - a věřím, že nechtěné - přehlédnutí uvést na pravou míru.

    ReplyDelete
  4. Tak nevím, zda se mám cítit polichocena, že jsem vybraný artikl, nebo uražena, že jsem označena jako předmět denní spotřeby. :-)

    ReplyDelete