Jedu pro dítě do školy. Zaparkuju v ulici, kde je dovoleno parkovat na obou stranách. Stoupnu si vlevo blízko rohu ulice, za mnou mezera asi 5 m a pak parkují další auta, vpravo už auta stojí souvislou řadou. Na rohu je ambasáda islámské země, kterou permanentně hlídají policisté. Dnes tu stojí dva noví. Přijdou ke mně a odehraje se takováto konverzace.
POLICAJT: Tady nesmíte parkovat! Přeparkujte si to!
MADIETTA: Nevidím tady žádnou zákazovou značku, vy ano? A za mnou už stojí i jiná auta.
POLICAJT: No ale takhle skoro na rohu, to nemůžete!
MADIETTA: Proč ne?
POLICAJT: No když tu budete stát, nebude tu dost místa na projetí ostatních vozidel!
MADIETTA: Jedno vozidlo tu přece projede. A za mnou též stojí auta po obou stranách, nevidím, že byste jim vypisovali lístečky. Nestojí tu totiž v rozporu s předpisy, ani já nic neporušuji.
POLICAJT: A to porušujete! Musí být v každém pruhu tři metry místa a to tu nezbývá!
MADIETTA: (koukne na ulici) Ta ulice je široká maximálně pět metrů. I kdyby tu neparkovalo vůbec nic, jak byste to udělal, aby na každé straně byly tři metry?
POLICAJT: --------------------- (je vidět, jak usilovně přemýšlí)
DRUHÝ POLICAJT: To je jedno! Tady parkovat nesmíte! Není tu dost místa, aby projely auta v obou směrech!
MADIETTA: Ale ta ulice je jednosměrná.
POLICAJTI: --------------------
MADIETTA: (přestává si jich všímat a odchází ke škole, oni cosi hudrají)
A pak že absurdní drama zažijete jenom v divadle.
