Total eclipse of the intellect

Na stará kolena se ze mě stala pipina zajímající se o módu a design. Módní blogerína se už ze mě asi nestane, kdo by se taky o příspěvky vdané matky od dětí, kvapem se blížící střednímu věku a nedisponující atraktivním nebo alespoň neobvyklým exteriérem, zajímal. Stránky o módě a fotografie si ovšem prohlížím se zalíbením, které se bohužel? bohudík? přeneslo i do praktické roviny - mnohem častěji si taky nějaké ty kousky pořizuji. Má nebohá maminka, která mě urputně vychovávala k nezájmu o svůj zevnějšek, pokaždé jen lomí rukama a protáčí panenky, když mě uvidí. "Ty už máš zase něco novýho? To ti nestačí, co už máš? Co budou ty tvoje nebohý děti jíst, když všechno utratíš za hadry?"

Ale nešť. Na stará kolena si snad člověk může dopřát nějakou tu radost. A tak jsem se skamarádila se zahraničními e-shopy i aukčními stránkami. Je to takové návykové. Musím holt více pracovat, mám ještě rezervy. Kdo potřebuje spát pět hodin denně, když může spát tři a vydělat si na ten boží kabátek?

A můj drahý manžel, místo aby mi vynadal a zabavil platební karty, mě v tom ještě podporuje. "Tak co sis zase pěkného koupila? Ukaž, předveď se mi v tom. Teda, ty šaty ti sluší. Jsi kočka. Kup si k nim ještě něco." No je toto normální?

Onehdy, nevím co mě to napadlo, jsem si udělala placený IQ test. Ouvej. Můj kvocient zjevně progresivně klesá úměrně k počtu navštívených módních stránek a zakoupených kousků. Za chvíli začnu zdrobňovat a jíst makrónky. A taková jsem bejvala intelektuálka.

A kdo dočetl tento slepicoidní příspěvek až sem, může se pokochat mou novou kabelkou - originálním kouskem ušitým na zakázku (my, co se v módě vyznáme, si nepořizujeme žádný pitomý stádní vytónky!). Příště se s ní možná vyfotím v nějaké zajímavé póze u hromady hnoje či tak něco. A teď mě omluvte, odcházím s ní poladit nějakej vymazlenej outfit.