Expedice Ykitub

Na diskusním fóru Módní peklo se onehdy rozvířila debata ohledně možností žen na maloměstech, pokud jde o nápadité, módní a elegantní oblékání. Zazněl i názor, že my v Praze to máme jednoduché: je tu tolik obchodů s kreativní a nápaditou módou, to se nám to obléká! Zatímco nebohé maloměšťandy se musí spokojit s tragickým sortimentem vietnamských obchodníků.

Zaujalo mě to a rozhodla jsem se, že k problematice přistoupím investigativně. I vydala jsem se na procházku svou čtvrtí domovskou, v širším centru se nalézající, zcela jistě ne periferní. Jak jsem tak kráčela, zdálo se, že nebohé vesničanky mají svůj díl pravdy: téměř v každé ulici, kterou jsem probloumala, alespoň jeden obchůdek s oblečením byl. Vytáhla jsem tedy telefon (zde se omlouvám za ubohou kvalitu obrazového materiálu, nápad to byl spontánní a svůj maxifoťák jsem s sebou neměla) a dala se do dokumentování.

Tak se na to podíváme, do čeho bych se mohla oblékat, kdybych neměla internet a nevytáhla paty z Dejvic.

Hned první obchůdek předznamenal mnohé.

Tak především bych nemohla nosit nic, co by sebeméně kopírovalo postavu. Projmuté věci se nevedou. Rovné tmavé kalhoty, rovná halenka, rovný svrchní oděv. Tlumené barvy podzimní palety. Ale mohu si k tomu vybrat výrazný, masivní šperk.

Tady je detail té pěkné prošívané vestičky.

Další obchod je hned vedle, to je prima.

Projmutého opět nic, ale jeden kabát si mohu stáhnout páskem. Barvy opět umírněné a teplejší. Nešly by ke mně, jsem zimní typ, ale to jsou detaily. Výběr vypadá nadějně, uvnitř je toho hodně, zdá se.

Hned za rohem je obchod pravděpodobně vietnamský. To budou dámy z menších měst jistě důvěrně znát, takže asi netřeba komentáře.

Pokračujeme dál k výloze firemní prodejny Jitexu Písek.

Ty džíny poznávám, neměla jsem takové na počátku devadesátých let? Svetřík vlevo by se možná, s přimhouřením oka, dal dokonce považovat za projmutý. Snad se bude dát tím páskem trochu stáhnout.

Jinak se ovšem Jitex drží osvědčené klasiky rovných střihů a nápaditých potisků.

Další obchod potěší milovnice šedé barvy. Je libo dlouhou šedou sukni, šedou buřtíkovou bundu, široký šedý svetr, šedou mikinu? Všechno mají. A mají velké slevy.

V další ulici vystavuje krámek i na chodníku. Opět je všechno dlouhé, rovné a plandavé, ale vidíte tu nádhernou halenu s motýlem?

Ani bez doplňků bych nezůstala, kdybych nevystrčila čumák z Dejvic. Všechny by byly hodně masivní, většinou plastové, ale zato výrazné. Leopardí korále jsou klasika.

I botičky tu máme.

A tříčtvrteční kalhoty, základ každého šatníku, bych rovněž mohla mít, v pěkné zelenkavé barvě.

Po projití zhruba deseti ulic tedy svůj výzkum završuji poznatkem, že nešťastné dámy z menších obcí mají pravdu. Ve velkoměstě se můžete obléci tak, jak by se vám ve vaší vísce ani nesnilo. Originalita malých butiků má prostě něco do sebe.